Vyúčtování za energie přišlo s nedoplatkem a výplata je ještě daleko. Nebo se porouchal kotel a topenář chce peníze hned po opravě. V obou případech může do rozpočtu vstoupit krátkodobá půjčka jako způsob, jak překlenout dny do příštího příjmu. Jestli se tam opravdu vejde, ukazují tři scénáře s konkrétními částkami: v prvním se poplatek neplatí, ve druhém s ním rodina počítá předem a ve třetím půjčka neřeší nic.
Krátkodobá půjčka je nástroj na jednorázovou mezeru mezi výdajem a nejbližším příjmem
Krátkodobý spotřebitelský úvěr má jednoduchou stavbu: domácnost si půjčí částku od 1 000 Kč, splatnost nejdéle 30 dní si zvolí sama a v den splatnosti vrátí vše jednou platbou. Při první půjčce je strop 20 000 Kč; hranice 30 000 Kč se otevírá až opakovaným klientům, kteří splácejí včas. Ručitele nikdo nepožaduje a účel se nedokládá. Důležitější než účel je datum: krátkodobá půjčka funguje jen tam, kde je příjem, ze kterého se splatí, známý dopředu. Otázka proto nezní „na co“, ale „z čeho a kdy“.
Scénář první: nedoplatek 4 000 Kč a výplata za osm dní – první půjčka bez poplatku
Nedoplatek za plyn činí 4 000 Kč a splatný je do sedmi dní. Výplata dorazí za osm dní, na účtu zbývá 1 500 Kč na nákupy do konce týdne. Rodina si půjčuje poprvé, platí pro ni proto první půjčka bez poplatku: stoprocentní sleva na poplatek za poskytnutí, ohraničená dvěma podmínkami současně – částkou do 20 000 Kč a splatností 10 dní. Čtyři tisíce se do limitu vejdou a výplata přijde osmý den, takže splatnost 10 dní nechává dva dny rezervy pro případ zpožděné výplaty. V den splatnosti odejde z účtu 4 000 Kč bez poplatku. Kdyby stejná rodina zvolila „pro jistotu“ splatnost 15 nebo 20 dní, poplatek by se už účtoval – sleva se váže na deset dní, ne na první půjčku jako takovou.
Scénář druhý: oprava za 15 000 Kč a příjem až za tři týdny – poplatek patří do rozpočtu předem
Kotel vypověděl službu, topenář účtuje za opravu 15 000 Kč a chce mít zaplaceno hned po dokončení práce. Živnostník v domácnosti čeká na úhradu faktury za 21 dní, výplata manželky je rozpočítaná do poslední koruny. Patnáct tisíc se vejde do limitu pro nového klienta, desetidenní splatnost ale tentokrát nepřipadá v úvahu. Rodina zvolí splatnost 25 dní a od té chvíle počítá s tím, že půjčka má cenu. Skládá se z poplatku za poskytnutí a úroku; přesnou výši žadatel zjistí před odesláním žádosti a orientaci dává reprezentativní příklad na konci. Najde v něm i RPSN, zákonný ukazatel pro srovnání nabídek – u půjčky na 30 dní vychází vysoká, protože přepočítává náklady za jeden měsíc na celý rok; samotné náklady tím menší nejsou. Celkovou splatnou částku je proto dobré zapsat do rozpočtu hned při žádosti a pro případ, že odběratel zaplatí později, mít připravený záložní zdroj.
Scénář třetí: peníze chybí každý měsíc – to není situace pro krátkodobý úvěr
Třetí domácnost má příjmy 38 000 Kč a pravidelné výdaje 41 000 Kč. Každý měsíc chybí 3 000 Kč a ke konci měsíce není z čeho zaplatit nákup nebo zálohu. Krátkodobý úvěr sem na první pohled zapadá, ve skutečnosti ale situaci zhorší: půjčka 3 000 Kč na 30 dní se splatí z příští výplaty, která už dnes na výdaje nestačí. Po splacení chybí 6 000 Kč, po dalším kole ještě víc. Poplatek se přitom platí za každou z těch půjček – bez poplatku může být jen první půjčka, a to jen se splatností do 10 dní. Mezera nevznikla jednorázově, vzniká strukturálně a krátkodobý úvěr ji jen posouvá o měsíc dál za cenu nákladů navíc. U chronického schodku chybí příjem, ze kterého by se půjčka splatila bez nového dluhu, proto tu krátkodobý úvěr nemá místo. Řešením je úprava rozpočtu – nižší výdaje, další příjem nebo odborná pomoc s dluhy – ne další úvěr.
Krátkodobý úvěr se do rozpočtu vejde jen tehdy, když po splacení zůstane na běžné výdaje
Všechny tři scénáře odděluje jediný test: domácnost vezme částku nejbližšího příjmu, odečte celkovou splatnou částku půjčky a zbytek porovná s výdaji do dalšího příjmu. V prvním scénáři výplata 34 000 Kč minus 4 000 Kč rovná se 30 000 Kč na měsíc, který rodinu běžně stojí 29 000 Kč – test prošel. Ve druhém zbude z faktury 48 000 Kč po odečtení 15 000 Kč a ceny půjčky dost na běžné výdaje i s menší rezervou – test prošel, pokud faktura dorazí v termínu. Ve třetím zbude z výplaty 38 000 Kč po odečtení 3 000 Kč a poplatku méně než 35 000 Kč proti výdajům 41 000 Kč – test neprošel a žádná výše ani splatnost to nezmění. Test patří před odeslání žádosti, protože částku i splatnost volí žadatel sám: půjčit si jde přesně to, co v rozpočtu chybí, a splatnost má ležet těsně za dnem příjmu – úrok běží za každý den, dva až čtyři dny rezervy ale chrání před zpožděnou platbou.
Žádost bez jediného hovoru zrychlí rozhodnutí, splacení ale zůstává na žadateli
Samotné vyřízení rozpočet neovlivní, ovlivní ale, jak rychle se rodina dozví, na čem je. Žádost se podává online z telefonu nebo počítače v kteroukoli hodinu, o víkendu i o svátcích, bez návštěvy pobočky. Totožnost žadatel potvrdí přihlášením přes Bank iD, případně ověřovací platbou ze svého účtu. Během celého procesu mu nikdo nevolá a rozhodnutí přichází do několika minut. Kdy peníze dorazí, závisí na bance žadatele: u některých bank jsou na účtu do 15 minut, jinak následující pracovní den – kdo žádá v sobotu večer a jeho banka mezi ty rychlejší nepatří, počítá s nejbližším pracovním dnem. Bez hovoru ale také nikdo nerozhoduje za žadatele: na rodině, která si výši i splatnost zvolila, zůstává odpovědnost za splacení. Pro čtenáře, který zvažuje, co jsou malé nebankovní půjčky a zda mu v některém z popsaných scénářů pomohou, je jednou z možností právě PůjčkaBezVolání – online služba bez pobočky, bez ručitele a bez jediného telefonátu.
Reprezentativní příklad: Celková výše spotřebitelského úvěru 1000 Kč, Doba trvání 30 dní, Poplatek za poskytnutí úvěru 360 Kč, Roční úroková sazba 36,5 %, RPSN 5395,58 %, Celková částka splatná spotřebitelem 1390 Kč.
